Povinné příspěvky na důchod využívá méně než polovina zaměstnanců v rizikových profesích

V prvním pololetí roku 2026 se ukázalo, že zavedení povinných příspěvků na penzijní spoření pro zaměstnance v rizikových profesích neprobíhá tak hladce, jak se očekávalo. Podle šetření Unie zaměstnavatelských svazů ČR a KB Penzijní společnosti, mezi 176 firmami, bylo zjištěno, že v pětině firem nevyužívá ani polovina oprávněných zaměstnanců tuto zákonnou možnost. Mnoho zaměstnavatelů uvádí, že i když princip podpory spoření nepovažují za problematický, administrativní náročnost a pasivita pracovníků jim komplikuje situaci. Zaměstnanci často nemají sjednanou vlastní smlouvu o penzijním spoření, což je jedním z hlavních důvodů jejich nezájmu.

Podle údajů se 79,6 procenta zaměstnavatelů shoduje na tom, že administrativní zátěž spojená s novými povinnostmi je hlavním problémem. Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, zdůrazňuje, že zavedení povinného příspěvku není pouze otázkou financí, ale také správného určení okruhu zaměstnanců a vedení potřebné evidence. Firmy se potýkají s komplikacemi jako je sledování nároků a úprava mzdových procesů. Dále je zapotřebí jasná komunikace se zaměstnanci, aby pochopili, jak mohou získat peníze na svou budoucnost.

Motivační efekt povinného příspěvku je nízký

Výsledky průzkumu ukazují, že i když existuje nárok na příspěvek, většina zaměstnanců o něj nemá zájem. Celkem 68,1 procenta dotázaných zaměstnavatelů se domnívá, že povinný příspěvek spíše či rozhodně nemotivuje pracovníky k aktivnějšímu spoření na důchod. Tento paradox naznačuje, že pouhé zavedení nároku nestačí pro skutečné zapojení zaměstnanců. Jiří Šperl, generální ředitel KB Penzijní společnosti, upozorňuje na potřebu zlepšit komunikaci a poskytnout jasný návod, jak se k těmto penězům dostat.

Zaměstnavatelé, kteří již dříve poskytovali příspěvky dobrovolně, nyní čelí novým administrativním nárokům, které komplikuje nejen sledování nároků, ale i samotná evidence směn. Firmy se obávají, že pokud nebude situace zjednodušená, mohou se zaměstnanci vzdalovat od možnosti, která by jim mohla zajistit lepší budoucnost. Důležité je také to, že zaměstnanci musí být motivováni a musí mít zájem o své finanční zabezpečení do budoucna, což se v současnosti nedaří naplnit.

Potřeba spolupráce a jasných pravidel

Podle šetření je nutné nejen zpřesnit výklad pravidel u rizikových profesí, ale také radikálně zjednodušit komunikaci směrem k lidem. Zaměstnanci potřebují obdržet jasné pokyny, které by jim usnadnily proces a ukázaly, jak mohou získat přístup k příspěvkům. Tato spolupráce mezi zaměstnavateli, penzijními společnostmi a státem je klíčová pro úspěch celého systému. V opačném případě se může stát, že zaměstnanci budou i nadále přehlížet možnost, která jim může poskytnout důležité finanční zajištění v důchodu. Je tedy zásadní, aby byl proces transparentní a srozumitelný, což může napomoci k aktivaci zaměstnanců a jejich zapojení do spoření na důchod.