Influencer marketing se i v České republice stal nedílnou součástí marketingových strategií firem. S objemem, který se odhaduje na miliardy korun, je to dynamické odvětví s obrovským zásahem, zejména u mladší generace. Spolu s růstem popularity a finanční síly však přichází i stín v podobě kontroverzí, etických dilemat a otázek, jak efektivně a spravedlivě toto pole regulovat.
Největší bolest: Skrytá reklama a nedostatečná transparentnost
Nejpalčivějším problémem, který dlouhodobě rezonuje v české influencerské sféře, je nedostatečné nebo zcela chybějící označování placené spolupráce. Zatímco ze zákona o regulaci reklamy a zákona o ochraně spotřebitele vyplývá jasná povinnost označit komerční sdělení tak, aby bylo na první pohled zřejmé, že jde o reklamu (např. hashtagy jako #ad, #spoluprace, #reklama), realita je často odlišná.
Mnoho influencerů, ať už z neznalosti, nebo záměrného obcházení pravidel, používá nedostatečná označení (jako např. pouhé zmínění značky bez kontextu reklamy) nebo se placené propagaci vyhýbá úplně, čímž uvádí své sledující v omyl. Klamavá reklama, v tomto kontextu skrytá propagace, je přitom v Česku zakázaná.
- Pohled zadavatelů: Paradoxně i samotní zadavatelé reklamy (firmy a agentury) často netrvají na důsledném označování. Průzkumy v minulosti ukázaly, že drtivá většina zadavatelů volá po etickém kodexu, ale v praxi na dodržování označení dbá jen malá část. Někteří dokonce influencerům označení explicitně zakazují, protože si přejí zachovat autentičnost obsahu a zvýšit jeho důvěryhodnost – paradoxně tím ale porušují zákon a riskují reputační i finanční sankce.
- Dopad na publikum: Skrytá reklama podkopává důvěru, která je základem celého influencer marketingu. Obzvláště zranitelnou skupinou jsou děti a dospívající, kteří často nedokážou rozeznat, že sledují placenou propagaci. Zákon o regulaci reklamy navíc zakazuje reklamu, která zneužívá zvláštní důvěry osob mladších 18 let.
Etická hranice a kontroverzní obsah
Kromě neoznačené reklamy se české prostředí potýká s celou řadou etických a společenských kontroverzí, které hýbou veřejným prostorem.
- Propagace pochybných produktů a služeb: Influenceři, zejména ti s velkým zásahem, se občas zapojují do propagace produktů, jejichž účinnost je sporná, nebo které mohou být pro sledující dokonce škodlivé. Příkladem může být propagace doplňků stravy s nerealistickými sliby hubnutí bez vědeckého podkladu, nebo propagace rizikových finančních služeb, sázkového poradenství či hazardních her.
- „Bizarní“ influenceři a toxický obsah: Česká scéna má i svůj podíl influencerů, kteří se proslavili kontroverzním, toxickým nebo přímo šokujícím chováním (např. Lukáš Kril, Shopaholic Adel a další). Jejich popularita často pramení ze sledování „nehody“ nebo bizarnosti, přesto však pro značky představují možnost rychlého a masivního zásahu. Značky se pak musí rozhodovat, zda kontroverzní dosah přebije riziko poškození vlastní reputace.
- Politická a společenská neangažovanost: Značky v poslední době stále častěji v zadáních spolupráce požadují politickou neangažovanost. Chtějí se vyhnout situacím, kdy by musely přebírat politické preference či kontroverzní názory influencera, a to i za cenu, že se vyhýbají společensky relevantním tématům.
Nejasná regulace a snaha o samoregulaci
Český právní řád dodnes nemá speciální zákon pro influencer marketing. Musí se tak opírat o obecné normy – Zákon o regulaci reklamy a Zákon o ochraně spotřebitele. Tato právní nejistota se prohloubila implementací evropské směrnice AVMSD (Audiovizuální mediální služby), která vnesla další nejasnosti ohledně toho, kdo spadá do regulace Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).
V reakci na tento stav a etické problémy vznikly iniciativy pro samoregulaci. Nejvýznamnější je #fér_influencer, etický kodex, který sdružuje influencery, agentury a značky s cílem zavést transparentnost a etické standardy. Kodex definuje, jak správně označovat placený obsah a jak se vyhnout klamání spotřebitele.
Cesta ke zralosti a důvěře
Kontroverze jsou v českém influencer marketingu stále přítomné a často dominují veřejné debatě. Zatímco poptávka po spolupráci roste, neustálý boj o transparentnost a etiku ukazuje, že trh ještě nedospěl.
Klíčem k budoucímu rozvoji a získání trvalé důvěry publika je:
- Důsledná transparentnost: Přísné a jednotné označování veškerého placeného obsahu ze strany influencerů i značek.
- Odpovědnost značek: Firmy musí aktivně vyžadovat dodržování etických kodexů a zákonů, i kdyby to mělo znamenat mírně nižší „autenticitu“ obsahu.
- Vzdělávání a samoregulace: Pokračující osvěta a podpora iniciativ, jako je #fér_influencer, pro nastavení jasných pravidel hry.
Český influencer marketing stojí na křižovatce – buď se posune směrem k profesionální a etické zralosti, nebo riskuje, že kvůli přetrvávajícím kontroverzím ztratí to nejcennější: důvěru svých sledujících.
