V digitální éře se influenceři stali novými celebritami – tvářemi, které formují trendy, prodávají produkty a ovlivňují názory milionů. Česká influencerská scéna není výjimkou, ale vedle tvůrců zaměřených na pozitivní obsah, zábavu a vzdělávání, existuje i temnější, byť stejně sledovaná, strana mince: kontroverzní čeští influenceři. Tito jedinci si svou popularitu často budují na šokování, provokaci, vulgárním chování nebo kontroverzních postojích. Proč jsou tak populární a jaký dopad má jejich působení na společnost?
Kontroverze jako měna pozornosti
Základním palivem pro digitální ekonomiku je pozornost. V přesyceném prostředí internetu je stále těžší se odlišit a upoutat zraky publika. Kontroverze se tak pro mnohé stává nejrychlejší cestou k získání virálního dosahu. Zatímco kvalitní, ale klidný obsah se šíří pomalu, skandál nebo ostře polarizující názor má potenciál explodovat během několika hodin.
Typický kontroverzní influencer často vědomě volí taktiku překračování hranic, ať už jde o:
- Vulgární a šokující obsah: Někteří tvůrci, jako například Psychopat Bejr (známý svými prankovými videi a konfrontačním stylem) nebo někteří účastníci galavečerů jako je Clash of the Stars, staví svůj obsah na agresivním, provokativním chování, které se pohybuje na hraně etiky i zákona.
- Provokativní osobní prezentace a životní styl: Influenceři jako Tadeáš Kuběnka (známý ze show Like House a svým extravagantním stylem) nebo Sugar Denny (výrazná postava české internetové scény a tvůrkyně kontroverzního podcastu) často zatahují publikum do svého dramatického soukromého života, kde se nebojí mluvit o tabuizovaných tématech, sexuální orientaci nebo ukazovat odvážné snímky, čímž si vyslouží jak tisíce fanoušků, tak kritiku.
- Kontroverzní marketing a „rychlé zbohatnutí“: Občas se objeví kauzy spojené s netransparentní propagací pochybných produktů, finančních schémat nebo neoznačenou reklamou, což vede k obviněním z klamání fanoušků.
Kritika a etické dilema
Největší kritika směřuje k dopadu kontroverzního obsahu na mladé publikum. Většina tvůrců, kteří si zakládají na skandálech, má významnou část svých sledujících v teenagerském věku. Kritici upozorňují, že tímto obsahem normalizují agresivní jednání, vulgární slovník, nezdravé sebepoškozující chování, nebo dokonce propagují nelegální praktiky či špatné finanční návyky.
Znepokojení vyvolává i rychlý růst popularity lidí, kteří se do veřejného prostoru dostali spíše díky reality show (často postavených na konfrontaci) nebo bizarním vystoupením (např. zápasy influencerů). Tito jedinci nemají obvykle žádné profesionální zázemí, ale jejich obrovská sledovanost je činí lukrativními pro inzerenty, což dále rozmazává hranice mezi skutečnou kvalitou a pouhým exhibicionismem.
Fenomén Clash of the Stars
Specifickým, ale velmi zjevným projevem kontroverzní scény je fenomén Clash of the Stars. Tato organizace pořádá MMA zápasy, kde proti sobě stojí právě kontroverzní youtubeři, tiktokeři, a další mediálně známé, často problémové, osobnosti. Pro tyto tvůrce se jedná o platformu, kde mohou eskalovat své spory a vydělávat na sledovanosti vyvolané napětím a často až cirkusovým představením. Tyto akce přitahují masovou pozornost, ale zároveň čelí ostré kritice kvůli propagaci násilí, vulgarit a špatného vkusu.
Důsledky pro hlavní proud a značky
Působení kontroverzních influencerů má vliv i na „mainstreamovou“ influencerskou scénu. Firmy se stále častěji potýkají s dilematem: Spolupracovat s kontroverzními tvůrci kvůli jejich obrovskému dosahu, nebo se držet zpátky a chránit svou značku před negativní asociací?
V některých případech se kontroverze stala až tak toxickou, že vedla k vyřazení daného influencera z komerčních spoluprací. Avšak pro tvůrce, kteří si záměrně budují anti-establishmentovou image (jako například někteří rappeři typu Řezník, jehož obsah je dlouhodobě zakazován kvůli vulgárním textům), je zákaz od velkých firem a médií naopak potvrzením jejich „autenticity“ a rebélie, což paradoxně může zvýšit jejich popularitu u cílové skupiny.
Odraz společnosti
Kontroverzní čeští influenceři nejsou jen okrajovým jevem; jsou zrcadlem, ve kterém se odráží současné preference publika a fungování digitálního světa. Ukazují, že touha po senzaci a „zakázaném ovoci“ je silnější než volání po nudném, byť etickém obsahu.
Dokud budou algoritmy upřednostňovat angažovanost (často dosaženou šokem a konfliktem) a dokud bude existovat poptávka po digitálním „guilty pleasure“, budou kontroverzní influenceři vzkvétat. Jejich existence klade důležité otázky na rodiče, školy i inzerenty: Jak naučit mladou generaci kritickému myšlení a jakým etickým standardům bychom měli v digitálním prostoru přikládat váhu. Fenomén kontroverze tak zůstává trvalou, byť často znepokojivou, součástí české internetové kultury.
