Organizací Clash of the Stars, založenou v roce 2021, se na česko-slovenské scéně bojových sportů objevila zcela nová entita, která si rychle získala masivní popularitu, vyvolala ostré debaty a redefinovala, co znamená „bojový sport“ v kontextu moderního marketingu a digitálního věku. Na rozdíl od profesionálních MMA organizací, jako je Oktagon nebo UFC, se Clash zaměřuje výhradně na zápasy celebrit, influencerů a osobností známých z online prostředí, a to často s pohnutou minulostí či bizarními charakteristikami.
Od influencerů k šampionům: Podstata fenoménu
Základem úspěchu Clash of the Stars (zkráceně COTC) je geniální marketingový tah: propojení sledovanosti sociálních sítí s adrenalinem bojových sportů. Divácká základna, která sleduje své oblíbené (nebo nenáviděné) postavy na Instagramu, YouTube či TikToku, má najednou možnost vidět je v konfrontaci tváří v tvář, v kleci.
- Bizarnost jako magnet: Organizace se nebojí nasadit do zápasů postavy, které jsou kontroverzní, komické nebo provokativní. Zápasy v sumó, souboje „liliputů“ (lidí malého vzrůstu) nebo duel influencerky s pornoherečkou jsou pro profesionální sporty nepředstavitelné, pro Clash však představují klíčový pilíř sledovanosti. Tato bizarnost je pro velkou část publika hlavním lákadlem.
- Příběhy a rivalita: Důraz je kladen na vytváření dramat a osobních sporů – takzvaných „beefů“. Tiskové konference a vážení před zápasy jsou často divadelními představeními plnými urážek, hádek a fyzických potyček, které generují stovky tisíc zhlédnutí a fungují jako virální reklama pro samotný galavečer.
- Pay-Per-View (PPV) model: Stejně jako velké světové organizace, i Clash využívá systém placeného zhlédnutí. To umožňuje fanouškům sledovat kompletní akci živě, a tento příjem tvoří klíčový pilíř ekonomického úspěchu.
Výdělky: Lukrativní byznys na vlně popularity
Finanční stránka Clash of the Stars je neméně fascinující. Ačkoliv organizace nezveřejňuje přesná čísla, je zřejmé, že jde o velmi lukrativní podnik.
1. Příjmy z Pay-Per-View
PPV je hlavním zdrojem příjmů. Zástupci organizace, včetně spoluzakladatele Tomáše Linh Le Syho, potvrdili, že sledovanost roste s každým galavečerem. Počet prodaných PPV se může pohybovat v řádu desítek tisíc na jednu akci. Vzhledem k ceně lístku na online přenos jde o mnohamilionové částky generované během jednoho večera.
2. Sponzorství a arény
Obrovská sledovanost a popularita na sociálních sítích přitahuje i silné komerční partnery. Sponzoři z řad sázkových kanceláří, energetických nápojů nebo telekomunikačních společností vidí v Clashi ideální platformu pro oslovení mladé demografické skupiny. Organizace navíc pravidelně vyprodává velké sportovní haly (např. v Praze, Ostravě nebo Brně), přičemž cílem je uspořádat turnaj i v největší české hale, O2 Areně. Prodej lístků do haly tvoří další významný příjem.
3. Odměny pro zápasníky
Odměňování zápasníků je často předmětem diskuzí. Mnozí z „bojovníků“ Clashe, ačkoliv nemají sportovní zázemí profesionálních zápasníků, dostávají odměny srovnatelné nebo dokonce vyšší než někteří profesionálové v jiných organizacích. Důvodem je jejich tržní hodnota – čím kontroverznější, populárnější a schopnější generovat sledovanost, tím vyšší je jejich honorář. V tomto byznysu se platí za show a sledovanost, nikoliv primárně za sportovní výkon.
Kontroverze: Temná stránka showbyznysu
Clash of the Stars si nepochybně zaslouží označení „kontroverzní“. Kritikové poukazují na etické hranice, které organizace často překračuje.
1. Etické a morální hranice
Největší vlna kritiky se snáší na výběr účastníků. V kleci se objevují osoby s kriminální minulostí, problémy se závislostmi nebo psychickými problémy, které jsou často v rámci propagace vystaveny brutální veřejné kritice a zesměšňování. To vyvolává otázky, zda organizace nezneužívá zranitelných jedinců pro komerční zisk.
- Případ Mawar a Margina: Příkladem etického selhání jsou incidenty s bývalým zápasníkem Tadeášem Růžičkou (Mawar), odsouzeným za napadení, nebo Samirem Marginou, který byl z galavečera vyloučen pro urážky a výhrůžky vůči LGBTQ+ komunitě. Takové události nutí sponzory a partnery se od organizace distancovat.
2. Kritika z profesionálního MMA
Clash of the Stars je často kritizován profesionálními zápasníky, trenéry a rozhodčími za to, že degraduje MMA jako sport a místo sportovních výkonů klade důraz na trash-talk a bizarní formu zábavy. Organizace je obviňována z toho, že kazí pověst bojových sportů a přitahuje k nim jen „zájemce o cirkus“, nikoliv o skutečné zápasení.
Sport nebo show?
Fenomén Clash of the Stars je dokonalým zrcadlem dnešní mediální společnosti. Přestože je organizace terčem kritiky pro etické a morální přehmaty, její komerční úspěch je nezpochybnitelný.
Clash of the Stars úspěšně využil mezery na trhu – poptávky po extrémní a nefiltrované zábavě. Ukázal, že v době sociálních médií je popularita a schopnost generovat online pozornost cennější než sportovní dovednosti. Ať už je vnímán jako geniální marketingový tah, nebo jako etický propadák, jedno je jisté: Clash of the Stars je dnes jedním z nejviditelnějších a nejdiskutovanějších fenoménů česko-slovenského showbyznysu, který generuje miliony a neustále posouvá hranice toho, co je ještě společensky přijatelné.
