Vydání sugestivní novely o zneužívání v rodině

V těchto dnech vydává nakladatelství Argo novou knihu s názvem „Můžu být zničená, ale ne poražená“, kterou napsala Markéta Sikorová, autorka a matka čtyř dětí. Tato autobiografická novela vychází z osobních životních zkušeností a snaží se zachytit téma zneužívání v rodině a hledání vlastní identity po traumatu. Kniha se zaměřuje na bolestivé vzpomínky a způsoby, jakými se lidé vyrovnávají s traumatickými zážitky, které je dlouho pronásledují. Autorka sama hovoří o své knize jako o záznamu přetrvávajícího a jako o cestě zpět k sobě prostřednictvím bolesti, která formuje její literární vyjádření.

Markéta Sikorová začala psát první verzi rukopisu již ve svých osmnácti letech. Finální podoba knihy byla dokončena v roce 2025, a autorka se po jejím vydání rozhodla založit web Rukopisyživot.cz, na kterém pravidelně publikuje své myšlenky a zápisky ze života. Kniha se dotýká témat, která jsou velmi intimní, ale zároveň mají celospolečenský kontext. Hlavní postava prochází dětstvím poznamenaným zneužíváním, mlčením a absencí bezpečí, což jsou prvky, které se v literatuře této tematiky často objevují, ale málokdy se dostávají do takové hloubky.

Obsah a styl vyprávění

V centru příběhu stojí hrdinka, která se snaží čelit agresi z okolí, přičemž její vlastní rodina se snaží problematiku zneužívání popřít. Text se zaměřuje na podstatu traumatu, zdůrazňuje situace, kdy oběť zůstává sama proti agresi, kterou okolí ignoruje nebo zcela popírá. Anotace knihy naznačuje, že některé životní příběhy jsou ve skutečnosti nesdělitelné a nepřenositelně bolestné. Tato kniha se snaží rozkrýt složitou psychologii obětí zneužívání, které často čelí nedostatku lásky, domova a důvěry, a ukazuje, jak se mohou dostat do koloběhu závislostí a dalších problémů.

Formálně kniha představuje autenticky pojatou autobiografickou prózu, která z osobní zkušenosti vytváří literární výpověď. Sikorová využívá civilní jazyk a krátké, úsečné věty, které dokáží přesně vystihnout prožívanou hrůzu a zoufalství. Působivě zobrazuje reálné situace, ve kterých se postavy ocitají, a jaké důsledky mají jejich prožitky na jejich životy. Například, hrdinka popisuje, jak od určitého okamžiku přestávají domácí prostory plnit svou původní funkci, a jak se z bezpečného místa stávají místa, kde se odehrávají traumatizující události.

Literární kontext a význam díla

Kniha Markéty Sikorové se řadí do současné české literatury, která se nebojí otevřeně psát o tématech domácího násilí, závislostí, ztráty důvěry a dlouhodobých následků zneužívání. V literárním kontextu můžeme zmínit další autory, kteří se podobným tématům věnují, jako jsou Viktorie Hanišová s románem „Houbačka“, Alena Mornštajnová v knize „Les vědomí“ nebo Alexandra Buršíková v knize „Ještě chvíli celé jablko“. Tato díla se snaží rozkrýt psychologické aspekty zneužívání a přinášejí příběhy, které jsou často bolestné, ale zároveň i nadějné, neboť ukazují cestu k uzdravení a sebeobjevení.

Novela „Můžu být zničená, ale ne poražená“ se tedy stává důležitým příspěvkem do diskuse o zneužívání a traumatech, která trápí nejen jednotlivce, ale i celou společnost. Autorka se snaží oslovit široké spektrum čtenářů, aby otevřela téma, které je stále tabuizováno, a podpořila ty, kteří se potýkají s podobnými problémy. Kniha tak nejen že přináší příběh jednoho života, ale i podněcuje k zamyšlení o tom, jak důležité je mluvit o problémech, které se často skrývají ve stínu a které si zaslouží být pojmenovány a řešeny.