Bc. Martina Vaňková
Na začátku února 2026 se v Situační místnosti Bílého domu sešli klíčoví američtí a izraelští představitelé, aby projednali strategii k útoku na Írán. Mezi přítomnými byl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jehož úloha v této vojenské akci se ukázala jako zásadní. Netanjahu se hned v úvodu porady pustil do prezentace, ve které se zaměřil na důsledky plánovaných bombardování íránských vojenských cílů. Americký prezident Donald Trump, který byl přítomen, se zdál být nadšený z představ o oslabení íránské armády.
Podle informací dvou novinářů, kteří se věnovali podrobnostem tohoto setkání, Netanjahu argumentoval tím, že údery by měly za následek zničení íránských zásob balistických raket. Uvedl, že takové útoky by měly umožnit oslabení íránského režimu natolik, že by nebyl schopen bránit Hormuzský průliv. To by mohlo vést k chaosu v Íránu, kde by se opozice mohla chopit moci. Důležité bylo, že Netanjahu na setkání promítl video, které ukazovalo možné budoucí vůdce Íránu, což Trumpa zjevně zaujalo a podpořilo jeho touhu po vojenské akci.
Předpoklady a následky vojenské akce
Informace, které novináři získali, naznačují, že Netanjahu měl v úmyslu přesvědčit Trumpa o nezbytnosti útoku na Írán, a to nejen z důvodu vojenského, ale i politického. Izraelský premiér se snažil zdůraznit, že americké bombardování by vedlo k nárůstu protestů mezi íránským obyvatelstvem, které by mohlo podkopat současný režim. Tato situace by pak mohla být využita opozicí, která by se mohla chopit moci a zavést do země více prozápadní orientaci. Tím by se změnila dynamika v regionu, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky.
Trumpovi poradci byli svědky toho, jak Netanjahuovy argumenty a prezentace ovlivnily prezidentovo rozhodování. I když se nedá říci, že by byl Trump do války s Íránem přímo naveden, jeho vlastní názory se zdály být v souladu s Netanjahuovými návrhy. Vzhledem k tomu, že Trump v minulosti projevoval silný zájem o vojenské akce, bylo jasné, že Netanjahuova slova našla úrodnou půdu. Poradci prezidenta vypověděli, že Trump byl ohromen tím, co izraelská armáda a tajné služby dokážou, což mohlo hrát klíčovou roli v jeho pozdějším rozhodnutí o vojenské akci.
Prameny a dokumenty
Novináři, kteří se podíleli na odhalení těchto informací, provedli více než tisíc rozhovorů s osobnostmi z Trumpovy administrativy, včetně samotného prezidenta. Získali také přístup k důvěrným dokumentům, které osvětlují, jakým způsobem se k rozhodnutí o útoku na Írán dospělo. Je zajímavé, že i když byl Trump známý svými impulzivními rozhodnutími, v tomto konkrétním případě se zdálo, že jeho rozhodování bylo do značné míry ovlivněno informacemi a názory izraelských partnerů. Takto se ukazuje, jak moc může zahraniční politika a aliance ovlivnit domácí politiku v USA, zejména v kontextu Blízkého východu.
