Bc. Martina Vaňková
Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) se jako první v České republice rozhodla zrušit povinnost psát klasické bakalářské práce. Tento radikální krok, který byl realizován v roce 2024, je reakcí na rychlý vývoj v oblasti umělé inteligence, jež zásadně mění trh práce a přístupy ve vzdělávání. Podle prorektora Bohumila Kartouse, který se touto problematikou zabývá, je potřeba, aby se vzdělávací systém přizpůsobil digitální revoluci a reflektoval aktuální trendy. V rámci nového přístupu studenti obhajují praktické projekty, které realizují ve svém zaměstnání nebo podnikání, čímž se zaměřují na aplikaci teoretických znalostí v praxi.
Umělá inteligence již ovlivnila nejen studenty, ale i učitele, kteří si při psaní bakalářských prací často pomáhali různými nástroji. Jak Kartous uvádí, učitelé využívají jazykové modely, které umožňují rychlé hodnocení textů. V situaci, kdy umělá inteligence dokáže zpracovat a zhodnotit text během několika minut, klasické psané bakalářské práce ztrácejí na významu. „Klasické psané práce proto přestávají dávat smysl,“ říká Kartous a poukazuje na fakt, že studenti se tak mohou soustředit na projekty, které mají reálný dopad a přinášejí konkrétní výsledky.
Nový přístup ke vzdělávání
Podle nového modelu si studenti mohou vybrat projekt, který chtějí obhájit, a mohou se zaměřit na různé oblasti jako je marketing, byznysové plánování nebo implementace nových HR nástrojů. Tento přístup umožňuje studentům nejen prohloubit praktické dovednosti, ale také se lépe připravit na reálné výzvy, které je na trhu práce čekají. Kartous zdůrazňuje, že absolventi by měli být flexibilní a schopní rychle se adaptovat na měnící se podmínky, což je dovednost, kterou tradiční bakalářské práce nemohou poskytnout.
Významným faktorem, který ovlivňuje trh práce, je také úbytek juniorských pozic, jak uvádí studie ze Stanfordovy univerzity. Podle ní došlo k poklesu o 16 procent, což se týká zejména profesí jako jsou programátoři a právníci. Kartous ilustruje tuto realitu na konkrétním příkladu: „Právník zadal stejnou rešerši svému koncipientovi a speciálnímu AI systému. Kvalita byla velmi podobná, ale chatbot to udělal za tři minuty, koncipientovi to trvalo několik hodin.“ Tato situace naznačuje, že profesní trh se mění a studenti se musí připravit na nové výzvy, které před ně umělá inteligence staví.
Nové výzvy pro společnost
S úbytkem rutinní práce a nárůstem podílu umělé inteligence na trhu práce se společnost bude muset vyrovnat s novými výzvami. Kartous varuje, že pokud umělá inteligence začne vytvářet stále větší procento přidané hodnoty, bude nezbytné hledat způsoby, jak tyto prostředky zdanit a přerozdělit. „Koncentrace bohatství v úzkém kruhu lidí by vytvořila nesnesitelnou nerovnost,“ upozorňuje Kartous. V této souvislosti vidí budoucnost v zavedení podmíněného základního příjmu, který by mohl pomoci vyrovnat se s těmito změnami. Nicméně, lidé by podle něj neměli očekávat, že peníze budou rozdávány bez práce, ale že budou muset investovat do svého rozvoje a zvyšování kvalifikace.
Nové přístupy ve vzdělávání tedy reflektují nejen aktuální trendy, ale také se snaží reagovat na výzvy, které přináší umělá inteligence. Vysoká škola ekonomie a managementu se tak stává průkopníkem v této oblasti a ukazuje, jak je možné přizpůsobit vzdělávací systém potřebám moderního trhu práce. Kromě toho se snaží studenty naučit, jak efektivně a eticky pracovat s nástroji umělé inteligence, což je dovednost, která se stává stále důležitější pro úspěch na trhu práce.
