Firmy upouštějí od plošného navyšování mezd, preferují individuální přístup

České podniky čelí v roce 2026 zásadní změně v přístupu k odměňování svých zaměstnanců. Zatímco v minulosti bylo běžné plošné navyšování mezd jako odpověď na rostoucí inflaci, aktuální trendy ukazují na posun směrem k individuálnímu odměňování. Podle mzdového průzkumu poradenské společnosti RSM plánuje letos individuální navýšení mezd 37 procent firem, což ukazuje na jasný trend v preferencích zaměstnavatelů. Naopak pouze desetina firem se chystá na plošné zvýšení mezd, což naznačuje, že firmy se snaží motivovat zaměstnance spíše na základě jejich osobních výkonů než na základě generálního navyšování mezd. Tento posun je reakcí na současné podmínky na trhu práce, které jsou poznamenány nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a vysokými mzdovými očekáváními uchazečů.

V současné době hlásí 77 procent českých firem potíže s obsazením odborných pozic, přičemž největší nedostatek pracovních sil pociťují v technických, inženýrských a výrobních oborech. Tento trend je podpořen také poklesem zájmu o juniory, což je průkazné zejména v oblastech, kde se začíná masivně prosazovat umělá inteligence (AI). Firmy se tedy snaží zaměřit na zkušené pracovníky, které se snaží udržet prostřednictvím cílených odměn. „Dostupnost lidí s kvalifikací, kterou zaměstnavatelé hledají, se na trhu dlouhodobě nelepší. Firmy si na napjatou situaci sice zvykly a umí s ní lépe pracovat, ale to neznamená, že je vyřešená. Uchazečů s potřebnou kvalifikací a zkušenostmi je málo, a pokud firma navíc nemůže nabídnout konkurenceschopnou mzdu, boj o lidi pro ni bude jen těžší,“ říká Monika Marečková, řídící partnerka české RSM.

Individuální odměňování versus evropská regulace

Navzdory snaze firem o individualizaci odměňování, se však tento trend setkává s novou evropskou směrnicí o transparentnosti, která by mohla ovlivnit způsob, jakým firmy přistupují k mzdovým otázkám. Tato směrnice zavede povinnost uvádět mzdové rozpětí již v pracovních inzerátech a zároveň zakáže zaměstnavatelům ptát se uchazečů na jejich předchozí výdělek. Většina těchto povinností by měla začít platit v České republice v letech 2027 a 2028. To znamená, že firmy budou muset přehodnotit své strategie a přizpůsobit je novým pravidlům, což může mít dalekosáhlé důsledky pro způsob, jakým se mzdy stanovují a vyplácí.

Průzkum ukazuje, že český trh je zatím k otevřenosti ohledně mezd skeptický. Mnoho firem se obává, že zavedení povinnosti uvádět mzdová rozpětí by mohlo zkomplikovat nábor nových pracovníků a zhoršit konkurenceschopnost na trhu práce. Firmy, které se dosud spoléhaly na interní praxi a individuální přístup, budou muset najít rovnováhu mezi transparentností a zachováním své konkurenceschopnosti. V této souvislosti se očekává, že mnohé firmy budou muset přehodnotit své dosavadní přístupy a adaptovat se na novou legislativu, což může vyžadovat čas a úsilí.

Dopady na trh práce a zaměstnavatele

Současný trend individualizace odměňování může mít dlouhodobé dopady na trh práce a zaměstnavatele. Firmy se snaží přilákat a udržet talentované pracovníky v době, kdy je konkurence na trhu práce obrovská. Tím, že se zaměřují na výkon jednotlivců, mohou zvýšit motivaci a spokojenost zaměstnanců, což se může pozitivně odrazit na celkovém výkonu firmy. Nicméně, s přicházejícími evropskými regulacemi se může tento přístup komplikovat a zaměstnavatelé budou muset najít způsob, jak skloubit individuální přístup s povinnostmi vyplývajícími z nové legislativy. Tímto způsobem se může měnit dynamika pracovního trhu a způsob, jakým firmy přistupují k odměňování svých zaměstnanců, což si žádá pečlivé plánování a strategii.